GEOLOGIE  MARKOVIC

  Územím okresu prochází rozhraní dvou geomorfologicky zcela odlišných oblastí. Severní a severovýchodní část je tvořena Českou tabulí, která je typická nižší nadmořskou výškou a výskytem mořských usazenin (pískovce, opuka). Nejnižší bod 231 m n.m. leží při hranici s okresem Pardubice u obce Tuněchody. Jižní a jihozápadní část náležící k českomoravské soustavě je charakteristická pahorkatinným až vrchovinným reliéfem tvořeným vyvřelými a přeměněnými horninami. Součástí Českomoravské soustavy je Českomoravská vrchovina zastoupená na jihu okresu Železnými horami, které na jihovýchodě přecházejí v Hornosvrateckou vrchovinu. Ta zasahuje do okolí Svratouchu svou vyšší částí – Žďárskými vrchy. Nedaleko zámečku Karlštejn u obce Svratka se nachází nejvyšší bod okresu s nadmořskou výškou 783 m n.m.. Okolí Běstviny na jihozápadě zaujímá úzký pruh Hornosázavské pahorkatiny. Okres Chrudim je tedy územím se značně členitým povrchem a velkým výškovým rozpětím.

                                                                                                                        ČSÚ, 2008

  Část textu geologie našeho okresu vydanou ČSÚ jsem v úvodu uvedl záměrně. Částečně totiž vystihuje podzemní složení Markovic. O tom jaké je, se však bezesporu přesvědčil každý, kdo v této oblasti hloubil základy pro svůj dům. Je tvrdé.

   Je to velmi jednoduché: 40-60cm pod povrchem je hlína. Dalších 20cm tvoří přechod z hlíny, prachu, jílu a pak už jen opuka, opuka, opuka... Ano, opuka neboli slínovec, jílovec, spongilit. V horní části Markovic je složení hnědozem, jíl, opuka. V dolních Markovicích v nejnižších místech jíl tvoří malou část, je však přimíchán mezi hlínu a hlavně opět opuku.  

  Celé Markovice jsou tedy položeny na základu, který vznikl v druhohorní době, v období křídy (před 65 - 141mil.lety). Kdybychom však vrtaly do větší hloubky nebo jen pátraly v okolí Markovic směrem na jih a jihozápad (Železné hory, okolí Heřmanova Městce), brzy bychom narazili na vrstvy z období prvohor, éry ordoviku a kambria. Tedy vrstvy staré asi 435 – 600 mil. let. Je tu výrazný vliv kaledonského vrásnění s kvantem mořských usazenin v časovém údobí. Také jsme oblastí s výrazným podzemním zdrojem pitné vody (dříve kojenecké). To jen pro zajímavost.

  Vraťme se však k našemu podloží. Skládá se z jílovitých a prachových částic, vápencové složky a mikroskopických jehlic mořských hub tvořených opálem (spongie). Barva je bělavá až žlutošedá, u tzv. zlaté opuky rezavá. Nejsou výjimkou železité konkrece, zabarvené limonitem (tvrdé rezaté hroudy v opuce). Opuka je hornina, nemá tedy chemický vzorec. Tolik ke skladbě horniny. Vlastně ještě něco. Že je slínovec bohatý na zkameněliny živočichů nebo rostlin, které žily v druhohorách je dobře známo. A faktem je, že Markovice nejsou výjimkou. V dolní části Markovic, resp. v místech, které jsou jedním z nejnižších bodů této obce jsem objevil spoustu těchto zkamenělin a otisků. Nalezl jsem různé druhy měkkýšů, ústřic, řasy rostlin a zkamenělé chodby po červech. Velký dík patří řediteli Muzea východních Čech RNDr. St. Štambergovi CSc., který mi pomohl se sestavením podloží v naší oblasti a s pojmenováním nálezů zkamenělin. Díky němu mají některé nálezy svůj název, třebas jen přibližný (více viz. fotogalerie).

                                                                                                                           brd 2009

                                                                                   zdroj:   Český statistický úřad, 2008

                                                                    Život v prav.mořích, jezerech a močálech, 2005